Obývací pokoj. Každý, kdo začne tuto místnost zařizovat, by měl mít na zřeteli, že by neměl podléhat módním trendům, ale kupovat si nábytek tak, jak to jemu samotnému vyhovuje. Občas se totiž stane, že se člověku zalíbí nějaký styl a teprve, když vydá peníze a začne vše používat, zjistí, že mu je v pokoji nepohodlně.

Jsou známy případy, kdy pár je nadšený, že koupil byt, jaký si představoval a sedačka jejich snů je jim finančně dostupná. A navíc v bílé barvě, kterou milují. Koupí ji a až později jim dojde, že tato barva a malé děti se vylučují.
V dnešní době například vládnou nízké skříňky bez knihovny. Nechápu to, protože sama mám knih tolik, že už je nemám kam dávat, vracím se k nim, takže se jich nezbavuji, ale pokud někomu vyhovuje mít raději čtečku, nebo nečíst vůbec, je to jeho věc, i když pro mě nepochopitelná.

Ten, kdo miluje skutečné pohodlí, si zřejmě koupí velkou rohovou sedačku, pokud možno do tvaru U, velkou televizi a obývákovou stěnu, do které se vejde spousta věcí. Jiný, který se rád před známými pochlubí, má malé skříňky a nejposlednější elektroniku, která je na trhu. Sice bude mít nepohodlné sezení, protože ke svému stylu musí mít to nejmodernější, ale stojí mu to za ohromení přátel.
Jednou jsem měla pocit, když jsem vešla do obýváku u známých, že jsem v katalogu. Úplně mi ta nádhera vyrazila dech. Teprve po dvou hodinách, kdy jsem si zvykla, mi došlo, jak neprakticky je pokoj zařízený.

Místo křesel sedáky bez opěradel, gauč měl tvrdé opěradlo a sedák byl tak široký, že ani průměrně vysoký muž si nemohl pohodlně dát nohy na zem.
Majitelé byli spíš menšího vzrůstu. Neumím si představit, jak si dělali pohodlí, když tam neměli návštěvu.

Poté jsem měla možnost nakouknout do ložnice a překvapilo mě, že tam je to naprosto prakticky a až stroze vybavené. Bylo mi řečeno, že obývák je reprezentativní místnost a do ložnice nikomu nic není. Ano, i tak lze zařizovat byt. I když je to dost divné. Je na každém, co se mu líbí.
Já mám ráda klasiku, jiný se zbaví příčky a do kuchyně a tam, kde architekt zamýšlel jídelnu, si postaví gauč, aby na zdi v obýváku visela ohromná obrazovka. Jestli jste se rozhodli pro koberec, nebo plovoucí podlahu, žaluzie, či závěsy, je to čistě na vás.

Nemáte televizi a radši se občas podíváte na něco v počítači? Proč ne.
Oprášili jste starý gramofon a přehráváte LP na něm, místo abyste si pořídili nový a drahý? Na tom není nic špatného. I nostalgie má v životě člověka své místo.
Někdo se obklopí květinami, jiný si nainstaluje víc menších světel, ale v každém případě, by se člověk v nejpoužívanějším pokoji měl cítit jako v bavlnce.
Zkrátka, zařiďte si obývák tak, jak to vyhovuje vám, a nenechte se nikým rozhodit, když řekne, že pro něj je to přeplácané, nebo naopak příliš minimalistické.