Dokážete si představit tašku, která by se vešla do skořápky vlašského ořechu?Jestli teď kroutíte hlavou a myslíte si něco o uprchlém, zdravém rozumu, vyvedu Vás z omylu. Tou taškou, kterou by mohla mít Popelka ve čtvrtém oříšku, je síťovka. Je pravda, že měla Popelka oříšky lískové, ale to už je detail.
·        Síťovka je prostě vynález, který nemá konkurenci.
·        A dokonce je čistě český.

Když český podnikatel, Vavřín Krčil, zjistil, že jeho síťky na vlasy na trhu začínají ztrácet, bylo mu jasné, že se musí vydat jinou cestou. Ze sítěk se přeorientoval na síťovky. A tak, ženy i děti, ve Žďáře nad Sázavou, po večerech vyráběly nákupní tašky.

Síťovka světoběžnice

Zprvu měli zákazníci, k této podivné tašce, nedůvěru.Přeci jen – vydrží takové nic, tíhu velkého nákupu? Nedůvěra pozvolna opadla a síťovka se stala hitem.

Na trhu se objevily varianty
–         nákupní
–         vycházková
–         loketní
–         ramenová
Využití našla i ve sportu. Daly se v ní, pohodlně, přenášet fotbalové míče. V jedné věci měl podnikatel Krčil tak trochu smůlu. Jelikož neměl dostatek financí, nemohl získat patent na svou síťovku.

Proto je začaly vyrábět i v jiných státech
·        Švýcarsko
·        Itálie.
Vavřín Krčil je začal vyvážet do ostatních zemí. Dá se říci, že s nimi zaplavil celý svět.

Jeho síťovku nosili v
o   Kanadě
o   Francii
o   Německu
o   Rakousku
o   a dokonce i v severní Africe.

Všichni na ní oceňovali zejména
–         skladnost – vešla se do malé kapsy
–         lehkost– člověk ani nevěděl, že něco nese
–         pružnost– dovedla se natáhnout do obřích rozměrů
–         pevnost– i velice těžký nákup bravurně zvládla

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na to, jak v síťovce nesli, od kádí, vánočního kapra. Dnes prožívá síťovka svoje vzkříšení. Podnikatel Zdeněk Červinka získal patent na její výrobu, oprášil šest pletacích strojů a odvezl je do Číny, kde na nich dělníci vyrábějí naše české tašky.