Každý z nás, myšleno zaměstnanec, odvádí daň z příjmu fyzické osoby, která v roce 2016 v České republice nabývá hodnoty 15 %. Druhou ze základních příjmových daní u nás je pak daň z příjmu právnických osob. Ta má za cíl danit příjmy všech subjektů, které byly založeny za účelem podnikání. Tato definice se vztahuje i na ostatní subjekty typu nadací a občanských sdružení.
 
Legislativa kolem výpočtu daně z příjmu právnických osob je ale proti dani u fyzických osob u nás stále velmi komplikovaná. Byla snaha několikrát zjednodušit daňovou legislativu, ale zatím k zásadním změnám k roku 2016 nedošlo.
 
Pokud jste začínající podnikatelé, OSVČ, drobní živnostníci a nejste si jisti, jak se daň z příjmu právnických osob ve vašem konkrétním případě počítá, nechte si raději poradit od odborníků.
 
V dnešním článku se podíváme na jinou problematiku. V pátek 7.10. a sobotu 8.10. 2016 proběhly v České republice krajské volby a v některých okrescích i volby senátní. Vítěznou stranou se stala strana pana Babiše ANO. Co nám změna přinesla zejména v oblasti daní se začíná pomalu dostávat na povrch.
 
Poslední zprávy z týdne po volbách přinesly novinku, že se rýsuje spor mezi vítěznou stranou ANO a druhou nejsilnější stranou ve volbách ČSSD.
 
Sociální demokraté by chtěli opět zvýšit zdanění podnikatelským subjektům, a to i přes vcelku příznivý očekávaný vývoj rozpočtu. Jako důvodem zavedení vyššího zdanění uvádí svoji nedůvěru v zavedení elektronických evidencí tržeb. Ministr financí Andrej Babiš si od evidence slibuje příliv až 18 miliard českých korun do státní kasy a tedy i státního rozpočtu.
 
Zatím se čerpají finanční prostředky zejména z dotací, což by ale mělo do pěti let skončit a ČSSD se pak obává, zda bude dostatečný příjem peněz do státního rozpočtu. Vzniklý deficit chce právě řešit navýšením daně z příjmu právnických osob, což se naopak nelíbí hnutí ANO.
 
Můžeme jenom spekulovat, jaký dopad by případné zvýšení daní pro podnikatelské subjekty mělo na jejich další rozhodovaní a především pak existenci na trhu.